Příběh naší Jáni

Jmenuji se Jana Kovácsová a je mi 28 let. V roce 2016 mi byl tři měsíce po porodu dcerky diagnostikován Hodgkinův lymfom. Prognóza byla příznivá, tak jsem začala bojovat a říkala si, že tohle hloupé období musíme vydržet a bude zase parádně. Miminko mě rozptylovalo, hodně jsme řešili organizační věci jako dopravu na chemoterapii a hlídání malé, tak ani nezbýval čas se v tom „nějak plácat“. Tento boj trval od ledna do června, kdy 2. 6. 2017 jsem byla oficiálně v kompletní remisi (=nemoc je v útlumu, pacient je bez příznaků onemocnění).

Bohužel tento titul mi vydržel jen rok a čtvrt. Při kontrole krevního obrazu byly viditelné odchylky. Paní doktorka byla pečlivá a rovnou hledala příčinu. Odebrala mi vzorek kostní dřeně z hrudníku. Všichni jsme si mysleli, že jde jen o mírný dřeňový útlum po předchozích chemoterapiích, ale opak byl bohužel pravdou…

Nová diagnóza zněla: Akutní myeloidní leukemie. Musela jsem znovu nastoupit na chemoterapie, po kterých už bylo potřeba alogenní transplantaci kostní dřeně, tedy od dárce. Zde se i zrodila první myšlenka, že se udělá nábor. Mezitím se prokázalo, že jedna z mých sester je shodná v HLA znacích 10/10, tudíž je pro mě vhodný dárce. Neváhala, a já 5. 3. 2019 absolvovala transplantaci krvetvorných buněk. V nemocnici jsem strávila měsíc a 21. den po transplantaci šla domů. Beru imunosupresiva a spousty dalších podpůrných léků, stále je hodně opatření, ale věřím, že jsem zdravá a že už bude vše v pořádku.

I přesto, že jsem moc šťastná, že mi mohla darovat sestra, které za to patří ohromné díky, jsem ráda, že Marťa původní plán udělat nábor uskutečnila. Díky tomu můžeme pomoci i někomu dalšímu. Každý člověk v registru může být pro někoho nadějí na život. Staň se pro někoho hrdinou i ty!

„Jáňa první nábor zvládla už tři měsíce po transplantaci a od té doby s námi jezdí na akce, jak zdraví a čas dovolí. Jsme na ni pyšní a to, že náborové akce můžeme dál dělat společně je pro nás ta největší odměna a důkaz, že to celé má ohromný smysl.“